Čas plyne jako řeka …                                                           … nikdy nevstoupíme do stejné řeky ...                              … tak jako nikdy nevrátíme čas...

Vítejte v nových (starých) časech

Většinou, když začínáme přicházet do staršího věku, vzpomínáme na své mládí, rodiče, příbuzné. Chceme se podělit o ně s těmi, kteří přicházejí po nás a nezažili naši dobu. Jsou to většinou už nostalgické vzpomínky, které z dnešního pohledu vypadají banálně. Nám připomínají dobu, kdy jsme cítili bezpečí domova a někdy až s odstupem mnoha let chápeme různé souvislosti vztahů, např. že nás rodiče milovali. Byla jiná doba a také oni to neměli lehké. Když máme to štěstí, tak se máme ještě koho zeptat a pochopit souvislosti.

Ptejte se svých nejbližších, dokud je čas - protože čas běží.

Když už se nemáme koho zeptat na to, co potřebujeme vědět, tak vnitřně toužíme dostat odpovědi, které nám osvětlí, jak to vlastně bylo, co jsme třeba celý život nechápali. Tyto otázky nás většinou přivedou k tomu, abychom hledali své předky např. v matrikách a chtěli najít vše, co jde. Odkud naši rodiče a prarodiče pocházeli? Jak vlastně žili? Kým byli? Přejeme si to nyní s pokorou, kterou v sobě nacházíme, abychom nově pochopili vše, co bylo a co souvisí s minulostí. 

To vše nejlépe vyjádříme a zachováme pro své potomky v rodopisné knize. 

Dát do správných souvislostí, co víme z vyprávění a co tušíme z minulosti, se stane naším záměrem a cílem. Vytvoření rodopisné knihy je více, než dát jednoduše vytvořený rodokmen třeba i pěti generací. 

Knihu obohatíme originálními ručními výpisy z matrik, mapami a historií míst, kde se naši předci narodili a kde žili. Můžeme sem vkládat i cenné historky, které se v rodině vyprávěly. To je pro naši budoucí generaci více srozumitelné.

Z mé zkušenosti vyplývá, že i zajímavá data a informace, např. z roku 1820, jsou většinou pro současnou generaci jen informační údaje, které nás v dnešní době natolik zahlcují, že jsme se stali vůči nim citově imunní. 

Abyste dokázali zaujmout a předat to cenné z historie vašeho rodu svým potomkům, je třeba ty  informace "probarvit" - zpestřit příběhy, obrázky, citáty, které byly pro vaši rodinu typické a osobité.

Tak jako vy nyní pociťujete potřebu ohlédnout se zpátky na minulé generace, tak se stane, že někdo z vašich potomků i přes odstup třeba sta let, pocítí časem k těmto údajům o svých předcích sounáležitost a vnitřní pouto. 

Zpracováním Rodopisné knihy se vám podaří zanechat zde odkaz nejen za sebe, ale i za své předky. A to je ta pozdní odměna pro vás, že na vás budou vzpomínat jako na moudrého a nadčasově uvažujícího člověka.

Když se naučíte vyhledávat v archivech a matrikách sami, je to jako když objevujete pro sebe nový (starý) svět své rodiny. Stáváte se postupně badateli v tom nejlepším slova smyslu.